Další ztrátové oblasti


Do této části patří veškeré nahodilé a obtížně předpokladatelné ztráty (neprocesní a nesystémové) které se vyskytnou ve výrobních procesech.
Jejich sledování a řešení je obvykle obtížnější a to z různých důvodů – ať již proto, že jsou velmi nahodilé, jsou drobné a relativně zanedbatelné, vyskytují se na speciálních pracovištích, nebo v procesech běžících jen výjimečně a krátkodobě.
Je potom na zvážení, kolik úsilí a prostředků je vhodné vynaložit na vy/řešení takových ztrát.


 • Př. 1: - z tabule plechu se spotřebuje 78% materiálu, zbytek je vyhozen jako odpad (v tomto případě asi do kovošrotu).
Téma k optimalizaci – nejde nějakým zásahem využít 80%, 82% či 92%, nebo dokonce 99% tabule plechu?
Plusem tohoto odpadu je, že firma za něj dostane asi nějaké peníze z výkupu.


 • Př. 2: – z role linolea se spotřebuje 78%, zbytek je vyhozen jako odpad (v tomto případě ale DO ODPADU).
Téma k optimalizaci – stejné jako v předchozím případu - nejde nějakým zásahem využít 80%, 82% či 92%, nebo dokonce 99% linolea?
Plus v tomto případě budeme asi těžko hledat.
Ale MÍNUS tohoto příkladu je v tom, že za odpad firma bude muset asi navíc zaplatit - likvidace průmyslového odpadu.


 • Př. 3: - při měsíčním sledování rozlévání ředidel bylo zjištěno, že v záchytných vanách je zachyceno 7,5% ředidel, pak při zpětné filtraci a recyklaci těchto "prokapů" je ztraceno až 60% ředidla.
Otázka zní, jakým způsobem zabránit takovým ztrátám?
Kolik finančních prostředků je potřeba investovat, a kolika % se budou podílet organizační opatření a metodiky?
Vyplatí se pro ztrátu 7,5% ředidel investovat finanční prostředky? Kolik dělá 7,5% ředidel (různých typů) v penězích?


 • Př. 4: – rozvozy zboží, nebo cesty obchodníků jsou vedeny podle čísel faktur, nebo jiných připravených posloupných dokumentů.
Tímto způsobem ovšem řidič najezdí o mnoho km více, tyto km navíc stojí čas, který si delší přepravní vzdálenosti vyžádají.
Samozřejmě, že s tímto pak souvisí i větší opotřebení vozidla a větší náklady na servis.
V neposlední řadě tu je i větší únava řidiče a možnost chybovosti! A také větší vynucené přestávky, diety a příplatky!
Víme, že dnes existují i sofistikované programy, které umějí spočítat najeté kilometry podle satelitní navigace, cesty jsou podle různých kritérií optimalizovány ... Využívá se však takové zařízení správně?
Kolik % činí tato moderní sofistikovaná optimalizace trasy? Není možné jít ještě dál?

Kdo měsíčně vyhodnocuje jízdy řidičů?
Kdo sleduje kontinuální řady najetých km jednotlivým řidičům po měsících v roce?
Jaká jsou kritéria pro porovnání efektivity jednotlivých rozvozů? Týdnů, měsíců, kvartálů...
Přinesou takové přehledy někomu nějaké výsledky? Bude se jimi někdo náležitě zabývat a optimalizovat příští obchodní cesty? Nebo budou data jen ležet v počítači pro nějakou potřebu někdy?
Pokud nejsou využívána, je asi zbytečné provozovat takový sledovací systém. Ale ... toto by pak byla už cesta OD optimalizace, nikoli K přiměřené a efektivní optimalizaci.
Vždy však lze najít tu optimální - přiměřenou - únosnou úroveň, která dává za ještě přijatelnou cenu slušný výkon.




2012-2017 © www.efektivniprocesy.cz , tel.: 722 907 409, e-mail: efektivniprocesy@seznam.cz, by fvB