Prostoje na pracovišti
Prostoj/e jsou nazývány ty části pracovní doby, kdy na pracovišti nevzniká přidaná hodnota. Je možné říct, že prostoje jsou noční můrou každého výrobního managera, protože ztráty, které vznikají jsou velmi vysoké.
Samozřejmě, že prostoje v řádu minut, nebo půlhodiny mají výrazně jednodušší řešení, než hodinové prostoje. Nejdrtivější jsou několikadenní prostoje.
U těch dlouhodobějších prostojů je potřeba počítat nejen s primárními náklady (nevyrobené výrobky na směně, které je potřeba dovyrobit do výše objednávky); ale i sekundárními jako je prodloužení směn, otevření nových směn na dohnání výpadku a s nimi spojené náklady v příplatcích; a nezapomenout připočíst i řekněme terciální náklady, kam patří organizační opatření na odvolání přepravce zboží, komunikace se zákazníkem o výpadku a přeplánování výroby, komunikace s dodavatelem dílů a pozdržení další dodávky ... organizace dalších závislých pracovišť, apod..
Je veliký rozdíl, jestli je prostoj pouze na některém výrobku, nebo na celé rodině výrobků, či dokonce na celé výrobě. Tady se opatření budou týkat i několika zákazníků!
Prostoje se dají rozdělit na 2 základní skupiny
•Prostoje na pracovišti – izolované
Na pracovišti je problém, který znemožňuje práci - pracovník zastaví práci - netvoří přidanou hodnotu na výrobku.
Týká se to POUZE tohoto jednoho pracoviště, na kterém není závislé pracoviště jiné.
Je to spíše ojedinělý případ, protože v drtivé většině jsou procesy nařetězeny a takový výpadek alespoň částečně omezí provoz následných pracovišť.
•Prostoje na pracovišti nařetězené
Na pracovišti je problém, který znemožňuje práci – pracovník zastaví práci. TOTO ZASTAVENÍ ZPŮSOBÍ zastavení práce i na dalších (závislých) pracovištích. A všechna stojící pracoviště přestanou produkovat přidanou hodnotu.
V tomto případě nevyrobením plánovaného množství ztráty enormně narůstají! TOTO je bohužel případ daleko častější!
Proto těmto případům je potřeba věnovat větší a častější pozornost a vhodnými organizačními opatřeními je potřeba tyto stavy minimalizovat. Kde je hranice minimalizace je obtížné obecně stanovit.
Je to ale v bodě, kde opaření nebudou nákladnější nad ekonomicky únosnou mez.
Zmíním se tu ještě o typu prostojů v některých výrobních firmách.
Hodně komplikované jsou výpadky a následná řešení s minimalizací ztrát v procesech, kde se pracuje se surovinami, které s časem podléhají zmaru.
Jsou to již namíchané zalévací hmoty - typicky beton, zalévání transformátorů, ale i některé galvanické lázně, vstřikování slitiny do forem ... vypékací pece ... sklářské hutě a mnoho dalších!
Pokud se automaticky průběžně míchají dávky zalévací hmoty a přijde výpadek, tak hrozí, že hmota ztvrdne a bude muset být zlikvidována.
Velmi kritické je to i u pecí s taveninou slitiny do forem - tam hrozí navíc i poškození vstřikovacího lisu! Tady to pak mohou být i mnohatisícové škody!
Pokud se vysouší/vypékají některé části výrobků a je dáno technologickým předpisem, že teploty musejí mít přesně stanovené náběhy a doběhy, v takových provozech hrozí, že při výpadku se nahřáté výrobky mohou poškodit - nebo úplně zničit z důvodu neřízeného doběhu temperování. Dochlazení.
V těchto případech výpadek a prostoj způsobí ztráty na materiálu, a/nebo na podsestavách, které vedou ke šrotaci z výrobního procesu. I s těmi náklady je pak potřeba počítat při konečném vyčíslení ztrát!
Mnohdy se však stává, že NE VŠECHNY ZTRÁTY jsou započítány na konto výpadku a potom ekonomika "nevidí reálná čísla". Co se děje s ekonomikou při častých a opakovaných výpadcích je jednoduché si představit!
Jsou známy i velmi nepříznivé případy, kdy se nakombinují výpadky a prostoje s nekvalitou výrobních operací a toto vede k exponenciálnímu nárůstu ztrát na daném výrobku! Potom po kompletním sečtení všech ztrát se zjistí, že firma takový výrobek významným dílem dotuje!
Prostoje pro parametr OEE
Prostoje vstupují do celkové efektivity výroby (parametr OEE), proto je dobré jej v zájmu provozu, I CELÉ FIRMY pečlivě sledovat.
Například výměna nástroje (v lisovně je to nejčastěji forma, v lakovně vana s barvou a stříkací pistole...) je prostoj, nebo je to plánovaná odstávka?
- Pokud je to jako plánovaná odstávka, a je s ní počítáno ... Pak činný čas bude pracovníkům odečten v délce pracovní doby a nebude na něj nabíhat výkon + prostoj bude 0 minut.
- Pokud to NENÍ PLÁNOVANÁ ODSTÁVKA, NENÍ ČAS ODEČTEN Z PRACOVNÍ DOBY (a musí na něj nabíhat výkon) + bude připočten prostojový čas! Což je výrazně nepříznivější výsledek!!!
ALE PRO ZÁKAZNÍKA JE SPRÁVNÉ, ABY MĚL V KALKULACI ZAPOČTEN I ČAS NASAZENÍ FORMY! Je možné diskutovat další náklady - jako zkušební rozjetí a testovací + schvalovací kusy aj.
DOPORUČUJI dobře promyslet cenotvorbu výrobků - zejména režijní složku!!!
DOPORUČUJI TAKÉ DOBŘE ZVÁŽIT METODIKU VÝPOČTU OEE A MNOHO MĚSÍCŮ JI NEMĚNIT!!! Výroba potřebuje stabilní podmínky ke své činnosti.
Samozřejmě, že vedení provozu/firmy chce vidět jen hezké OEE! A pokud "není čas" (správně - nejsou zdroje) ladit průběžně výrobní procesy, bude to na konci měsíce vždy velmi těžká diskuze na výrobní poradě!
Protože "výsledky zprava a zleva" se nikdy nemohou setkat! Výsledky se budou "dobarvovat aby to sedlo" ale ekonomika se nedopočítá ve výkonech!
S velkou jistotou lze říct, že se tento provoz začne ekonomiky propadat! Anebo se nebude zvedat.
Jen připomínám jednu samozřejmost, že prostoje jsou jeden ze 7 druhů plýtvání ve firmě. Plýtvání je ztráta pro firmu a tím propad v konkurenceschopnosti!