Výkonnost

(lze říci i efektivita, nebo účinnost)

Výkonnost procesu je velmi významným parametrem.
Ukazuje, jaký výkon je proces schopen podat, s jakou produktivitou práce a s jakými ztrátami.
Pokud máme na paměti opět zásadu "neměřit = neřídit" tak je evidentní, že je vhodné mít povědomí – lépe však dokonalý přehled o výkonnosti všech procesu/ů výroby!


Sledování výkonnosti může být:

Ruční - vstupní data pro výpočty jsou dělány z velké části ručně, na papírových formulářích a vyhodnoceny jsou také většinou ručně. Jejich prezentace probíhá zpravidla pouze několikrát do roka na vybraném významném místě firmy. Nevýhodou této metody je závislost na lidském faktoru, nepřesnost, časté výpadky dat z různých důvodů a tím nevěrohodnost!

Poloautomaticky – vstupní data jsou sbírána na některých strojích (kde je to možné) automaticky a jsou shromažďována elektronicky. Část dat je však stále sbírána ručně – určenými pracovníky. Tato data pak kompetentní pracovník zpracuje a vyhodnotí. V těchto případech je již použito počítačové techniky a data a jsou buď uložena na sdíleném disku, odkud je sledují i kolegové, nebo jsou ostatním přímo rozesílána.

Automaticky – strojní vybavení i pracoviště jsou vybavena počítačovými terminály, kde jsou data sbírána automaticky průchodem výrobku po lince. Na kontrolních pracovištích pracovník zadává data taktéž do počítače. Tato data jsou shromažďována v informačním systému (viz. část "Systém") kde jsou také zpracovávána – nějakým vhodným sw. programem. V tomto případě je téměř eliminována lidská chyba a data mají vysokou věrohodnost a přesnost. Výsledky z takových procesů jsou vysoce ceněny.
Jakási nevýhoda tohoto způsobu sběru dat je vysoká pořizovací cena, avšak potom již "téměř nulové náklady" na denní sběr dat.

Pracovník kompetentní za plnění plánu - výkonnost procesu sleduje tyto hodnoty průběžně v přiměřených časových intervalech a v případě, že se hodnoty výkonnosti blíží významnějšímu propadu, - zpravidla svolává další kompetentní zástupce a provádějí účinné zásahy do výrobního procesu.
Jaké zásahy to jsou - záleží na typu zařízení a místě v procesu, kde k propadu výkonnosti dochází. Toto je potřeba analyzovat velmi přesně.



Výkonnost stroje (zařízení, stroje, pracoviště, pracovníka) je úzce spojen s efektivitou – neboli účinností.

Účinnost je objektivní parametr pro měření pracovní výkonnosti - produktivity práce.
A potom jsou jednotlivé výkonnosti pracovišť i objektivně porovnatelné.
Základní vzorec říká, že PŘÍKON DO STROJE (P) je větší než jeho VÝSTUPNÍ VÝKON (V)
P > V; pak V/P = ÚČINNOST (%)

Jednoduchý příklad:
Příkon stroje je 150 W, výkon stroje je 100 W, pak účinnost stoje je 100/150 = 66,66%
Jinak řečeno – 66,66% energie je využito, 33,33% jsou ztráty ve stroji.


Účinnost zajímá lidstvo celá staletí a člověk vyvíjí ke své práci co možná nejúčinnější zařízení.
Jako názorný příklad uvádím pro přehled některé vybrané typy strojů a jejich přibližné účinnosti.

výkonnost


















   * s rozvojem technologií již existují tepelná čerpadla (TČ), která pracují s efektivitou/účinností až 350%!
Jak se počítá účinnost TČ je poměrně důležité dopředu stanovit.
Je rozdíl čistá výkonnost agregátu TČ a tepelné čerpadlo jako celý stroj.
Samostatný agregát TČ může mít za příznivých klimatických podmínek účinnost i 500%. Ale takto jej nelze samostatně používat.
Jako celý, kompletní stroj - TČ má pak mnoho podpůrných zařízení, která mají také nějakou spotřebu energie a pak v celkovém pohledu bude účinnost TČ kolísat mezi 200% - 400%. Výrobci TČ používají různě technicky propracované technologie a systémy a pak se účinnost TČ pohybuje v opravdu velkém rozpětí.





Praktický příklad z prostředí výroby 1:
Sledování stabilní výkonnosti strojů se obvykle sleduje na hodinové bázi (pokud předpokládáme výrobu celou směnu).
Tedy na 3 směnách po 8 hodinách je to 24 měření výkonnosti stroje/ů za den.
Vyhodnocení pak může vpadat například takto:



výkonnost




Plán je sporadicky plněn – nejúspěšněji však na ranní směně.

V noční směně je evidentní velký propad plnění plánu!

Modré sloupce zřídka dosahují zelený limit!


Dále také poruchy (prostoje) stroje narůstají v odpolední směně a gradují na noční směně!
Příčiny nárůstu poruch a prostojů jsou různé – od zastaralých strojů, přes chybějícího údržbáře na noční směně, až po neproškolenou obsluhu stroje na noční směně a tím nestandardní provoz stroje a možné jeho poškození. Jakým dílem se která příčina podílí na prostoji je potřeba zanalyzovat!


výkonnost

Pohled na výkonnost – efektivitu na stroji XX ve sledovaných 3 směnách říká:
Jednoznačně ranní směna je nejúspěšnější v plnění plánu   1593 z 1620 = 98,33%, 00 min prostojů
Horší výsledky má odpolední směna v plnění plánu              1457 z 1620 = 89,94%, 30 min prostojů
Nejslabší výsledky má noční směna v plnění plánu               1067 z 1620 = 65,86%, 120 min prostojů

Co z tohoto měření plyne?
1. Uvědomme si, že efektivita je 98,33% - 89,94% - 65,86% - na žádné směně nebyla 100%!

2. Výroba musí dále pracovat s propadem 743 ks, což představuje cca 3,5 hodiny práce bez dalších propadů/ztrát!

3. Dále je vidět, že stroj není asi v dobré kondici (narůstá u něj poruchovost) a je potřeba provést údržbu/servis – přesné informace dá detailní analýza, která by měla být provedena.

4. I sama výkonnost není stejná na jednotlivých směnách a je potřeba porozumět proč? Jak trénovaní jsou pracovníci? Jaké mají podmínky k práci? Kdo řídí směnu jako vedoucí … a … a …

5. V ekonomickém pohledu je tu i ztráta na energiích (pokud má stroj velký příkon (> 20 kW), bude to již citelná ztráta pro firmu).

6. V pohledu na vztah k zákazníkovi to znamená ohrožení dodávky výrobků zákazníkovi. Jestli jsou nasmlouvané zásilky zboží na denní bázi, je jasné, že tento den neodejde kompletní dávka!
Toto je potřeba se zákazníkem vykomunikovat! A pravděpodobně tento výpadek urychleně dodat.

7. Z pohledu organizace práce - jede-li výroba na 3 směnný provoz, není tedy možno v týdnu (PO – PA) dovyrobit propad 3,5 hodiny z tohoto sledovaného dne! Pokud jede provoz v režimu 5 dní / 2 dny – je nějaká šance dovyrobit sumu denních propadů o víkendu, ovšem propad nesmí být větší než kapacita víkendových směn.

JE VHODNÉ MÍT NĚJAKÝ PŘIMĚŘENÝ PROSTOR NA ÚDRŽBU A SERVIS TAKTO VYTÍŽENÉHO STROJE, protože poruchy jsou zjevné!

8. Pokud jsou k dispozici historická data, trend výkonnosti hodně napoví - jestli výkonnost klesá, či roste, nebo tento den byl s mimořádnými výpadky ojedinělý. Pokud nejsou historická data, nebo jsou nevěrohodná … je taktika složitější.

Takových podobných měření výkonnosti existuje mnoho – je to velmi individuelní podle typu provozu a charakteru práce!


Co je však zcela klíčové pro zlepšení a optimalizaci chodu tohoto pracoviště z modelového příkladu – aby byli o dosažených výsledcích obeznámeni vedoucí/řídící pracovníci a byla přijata účinná opatření k nápravě a zejména preventivní opatření!


Poznámka – v tomto modelovém příkladu nebyly použity všechny reálně působící vyskytující faktory, které se v praxi běžně vyskytují
se závadovostí výrobků (kdy je potřeba počítat s opravami – tj. materiál, energie, lidská síla, čas a režie),
se zmetkovitostí (výrobky budou definitivně vyhozeny/zlikvidovány),
se spotřebováním vstupního materiálu a nemožností pokračovat v produkci (popřípadě nepřesnosti ve skladových položkách zapříčiní zjištění stavu materiálu "NULA" pozdě),
s výpadky proudu, popř. potřebných komodit
a další …
Toto je další přítěž úspěšné výrobě a plnění objednávek pro zákazníka!

Pouze dokonalou organizací za využití fungujícího a propracovaného organizačního systému lze do značné míry eliminovat tyto nepříznivé faktory!



POZOR
Častější je ovšem případ, kdy výrobní proces má několik kroků.
Pak efektivita výroby z celého takového procesu bude posloupným dílem z dílů.

Pokud se výrobní proces sestává ze 6 kroků, efektivita na jednotlivých pracovištích (krocích) je 98% - 99% - 85% - 94% - 90% - 97%.
Celková efektivita je 0,98 × 0,99 × 0,85 × 0,94 × 0,90 × 0,97 = 0,676 – neboli 67,6%.
Jinak řečeno to znamená, že pokud byl plán vyrobit 100 ks výrobků na této výrobě, bude vyrobeno ve skutečnosti jen 67,6% výrobků. Zbytek (32,4%) je – můžeme říci neefektivita, nebo ztráty výrobního procesu.
Jestli jsou to polotovary k opravě, technologicky nutné ztráty ("technologický lom"), nebo definitivně neopravitelné výrobky je věcí hlubší analýzy dat technickým pracovníkem z výrobní linky.



Praktický příklad z prostředí výroby 2:
Firma na výrobu dýhovaných desek má vyrobit 100 ks desek v dekoru jasan o rozměru 200 × 260 cm.
Technologie umožňuje vyrobit maximální rozměr desky 200 × 300 cm.
-----
Krok 1 – výroba nosné dřevotřískové desky
Efektivita 98% - tedy pouze 98 ks desek je použitelných dále.
1 ks deska pokroucená nad přípustnou mez – bude podrcena - sešrotována
1 ks deska zlomena při vyložení ze stroje – bude podrcena - sešrotována

Krok 2 – nanesení pojiva na nosnou desku
Efektivita 98,98% - tedy 98 ks × 0,9898 = 97 ks. Tedy 97 ks desek je použitelných v dalších výrobních krocích.
1 ks na desku je nanesena příliš silná vrstva pojiva a nelze tuto desku již použít – bude podrcena - sešrotována

Krok 3 – nanesení lepidla na nosnou desku
Efektivita 85,57% - tedy 97 ks × 0,8557 = 83 ks. Tedy 83 ks desek je použitelných v dalších výrobních krocích.
7 ks deska má nanesenou příliš silnou vrstvu lepidla a nelze tuto desku již použít – bude podrcena - sešrotována
7 ks na desku je nanesena nesouvislá vrstva lepidla a nelze tuto desku již použít – bude podrcena - sešrotována

Krok 4 – naválcování dýhy na nosnou desku
Efektivita 93,97% - tedy 83 ks × 0,9397 = 78 ks. Tedy 78 ks desek je použitelných v dalších výrobních krocích.
3 ks na desky je dýha nanesena zvlněná a nelze tuto desku již použít – musí do opravy
2 ks na deskách je dýha je uprostřed příliš tenká a nelze tuto desku již použít – musí do oprav

Krok 5 – zabroušení dýhy na nosné desce
Efektivita 89,75% - tedy 78 ks × 0,8975 = 70 ks. Tedy 70 ks desek je použitelných v posledním výrobním kroku.
4 ks na desce je dýha probroušena až na desku - nelze tuto desku již použít – bude podrcena - sešrotována
4 ks uprostřed desky a na okrajích nemá dýha na desce stejnou sílu - nelze tuto desku již použít – musí do oprav

Krok 6 – tepelná stabilizace dýhy na nosné desce
Efektivita 95,71% - tedy 70 ks × 0,9571 = 67 ks. Tedy 67 ks desek je vyrobeno – připraveno k zabalení a expedici.
2 ks na deskách je dýha popálena od pece přes přípustnou mez - nelze tuto desku již použít – bude podrcena - sešrotována
1 ks na desce se dýha na okrajích odlupuje - nelze tuto desku již považovat za přijatelnou – musí do oprav


Další fáze výroby této zakázky:
Nyní je potřeba si uvědomit, že desky, které byly vyrobeny je potřeba nařezat na rozměr objednaný zákazníkem – tedy 200 x 260 cm.
Prostým podělením požadované/vyrobené plochy zjistíme prořez na zakázce
(200×260)/(200×300) = 52000/60000 = 86,67% desek z 67 ks hotových bude prodáno zákazníkovi.
Odřezky z vyrobených desek činí 13,33%. Tyto ale nemusí být přímo vyhozeny/sešrotovány – je možné je využít pro nějakého jiného zákazníka.


Sumarizace tohoto příkladu:
Požadováno bylo vyrobit 100 ks dýhovaných desek o rozměru 200 x 260 cm.
Výroba vyrobila 67 ks dobrých desek – tj. 67% desek                                           | Z vyrobených desek jde k sešrotování 23 ks – tj. 23%
                                                                                                                        | Z vyrobených desek jde na různé opravy 10 ks desek – tj. 10%
Tedy 33% materiálu nemůže vstoupit do této zakázky!

Z hotových - dobrých desek bude prořezáno ještě dalšího 13,33% materiálu.

CELKOVÁ EFEKTIVITA (ČISTÁ VÝTĚŽNOST - YIELD) NA TÉTO ZAKÁZCE: 0,67 × (1 - 0,1333) = 0,580689 ≈ 58,07%
CELKOVÉ ZTRÁTY NA ZAKÁZCE JSOU: 100 - 58,07 ≈ 41,93% materiálu


Je to hodně, nebo málo?
V tomto jednoduchém příkladu bylo ukázáno, jak důležitou roli hraje efektivita výrobního procesu na každém pracovišti.


Podívejte se na graf níže

výkonnost























Když se na tento příklad podíváme z pohledu ekonomicky přemýšlejícího přípraváře výroby je jasné, že zakázka musí být velmi dobře technologicky připravena. A také cenová nabídka musí být kompletní, ale promyšlená a vyvážená!
Pokud firma nezahrne do kalkulace všechny náklady, ponese část nákladů této zakázky na svých bedrech.
Na druhé straně - pokud firma "bezhlavě" naúčtuje zákazníkovi VEŠKERÉ NÁKLADY, je tu nebezpečí, že zákazník na takovou cenu nepřistoupí a odejde ke konkurenci.
Tady je vidět tvrdý dopad ne/efektivity výroby do podnikání firmy v konkurenčním prostředí trhu!


Nejelegantnější řešení se jeví:
ELIMINOVAT VEŠKERÉ ZTRÁTY VE VÝROBNÍM PROCESU.
♦ Mít přidruženou (paralelně běžící) výrobu, ve které je možné prořez z hotových desek zpracovat na menší výrobky.
Obratným obchodním trikem zákazníkovi může být cena ponížena o ... odhadem 25% z výroby + 8% z prořezu = 33%, neboli téměř o ⅓!
V takovém případě by cena zakázky velmi významně poklesla a pokud zákazník dostane k výrobku přiměřeně kvalitní službu a servis ... ASI by vůbec neuvažoval odejít ke konkurenci.


Samozřejmě - toto je stále ještě velmi jednoduchý příklad!
Mohli bychom příklad zkomplikovat o tzv. nakupované služby, kdy se u jiného výrobce nechá část zakázky vyrobit (v tomto případě například olepení desek dýhou), ale je potřeba počítat s dalšími procesními kroky a rizikem ztrát poškozením materiálu s dopravou, řízením kvality této služby, dodávkou vstupních materiálů ... výroba větších rozměrů desek, ze kterých není tak velký prořez ...
Avšak základní úvaha je postavena na velmi reálném základě.


Nabízí se otázka, jak docílit toho, že výroba vyrobí 99% dobrého materiálu/výrobků a tyto beze zbytku prodá?
SAMOZŘEJMĚ, že v této otázce je skryto mnoho kroků, a nástrojů průmyslového inženýrství a cílevědomého úsilí všech zaměstnanců firmy. Podrobněji se o tomto zmiňuji v dalších částech tohoto webu.



2012-2017 © www.efektivniprocesy.cz , tel.: 722 907 409, e-mail: efektivniprocesy@ seznam.cz, by fvB