Šetření energiemi


Z energií bývá nejčastěji sledována ta elektrická.

Komplikace této oblasti je v tom, že pracovníci nemají zpravidla přehled kolik "jejich" stroj na pracovišti spotřebuje energie k práci a kolik jí proplýtvá. Až rozkrytím tohoto poměru a dalších detailů se ukáže cesta k úsporám. Přijetím účinných opatření se pak dosahuje skutečně velkých úspor.


• Typické příklady plýtvání je nahřívání pecí, které mají spotřebu 10, 30, 50 i více kW a jejich nahřátí na provozní teplotu trvá mnoho hodin.
Ale i velké stroje jako jsou soustruhy a frézy, velké lisovací přípravky ... pokud mají vyrábět výrobky s velkou přesností (0,007 mm) potřebují dostatečné nahřátí na správnou provozní teplotu.
S ne právě šťastným plánováním výroby a zastaralým technickým vybavením lze pak jen bezmocně sledovat spotřebu el. energie měsíčně a tuto položku dávat pravidelně do balíku nutných režijních nákladů. Bohužel je toto částka, která firmu jen zatěžuje.

Je otázka, kolik prostředků, kdy a kam investovat
  -  do zateplení budovy/dílny/pracoviště
  -  do moderní regulace vytápění - temperování budovy/dílny na "správnou" teplotu
  -  do organizace efektivnějšího spouštění strojů a správné přípravy
  -  řešení všech uvedených možností i dalších, které jsou prozatím raději nezmiňovány


Podobný princip s plýtváním platí i pro další často používaná média – např. stlačený vzduch, kapalný dusík, kapalný kyslík ... chladící voda, destilovaná voda, odsávání aj.
Na začátku každého záměru uspořit je ovšem VŽDY měření!
BEZ MĚŘENÍ NELZE VYHODNOTIT VÝSLEDEK ÚSPORNÉHO OPATŘENÍ!



• Jako další příklad uvádím spíše z oblasti infrastruktury, ale ve výsledku to bude režijní náklad pro firmu.
Nedovírajícími se 6m vraty haly uniká velké množství energie. Všichni o tomto problému vědí. Na poradách se o vratech měsíce mluvilo a mluví stále... Zbývá jen rozhodnout - dát řešení.

Je lacinější, či výhodnější nechat vrata úplně dosloužit a nechat tedy dál unikat takové množství energie, nebo dát peníze za včasnou opravu vrat?
Odpověď je docela jednoduchá - kolik je rozpočet na opravu vrat? Jaké jsou nabídky firem, které se uchází o opravu?
12´000 Kč? - 22´000 Kč? - 70´000 Kč?
Za jak dlouho se proplýtvá 22´000 Kč jen v teple?

Není potřeba hned najímat vědeckou laboratoř na měření úniku tepla. Obvykle stačí šikovný technik, který se podívá kde je radiátor, nebo kolik radiátorů je v bezprostřední blízkosti vrat, jaký mají výkon, kolik tepla za hodinu jsou schopny vyzářit... a pak spočítá, kolik kWh (MJ) unikne ven za směnu/den/týden/měsíc - a celé topné období.
Vynásobením sazbou za kWh se dojde k částce v Kč. Této jednotce již rozumí každý.
Potom je vše již docela jasné.

Ano, měření a zpracování dat zabere nějaký čas technika firmy, a možná i dalšího člověka ze správy budov, ale toto téma bude mít jasný závěr a bude pod kontrolou.
Potom ať je vedením firmy rozhodnuto jakkoli, je již jasné, z jakého měření se vycházelo a v jaké konkrétní finanční situaci se firma nacházela při rozhodování o opravě vrat.




• Poměrně velkým tématem v administrativních budovách firem jsou i výtahy.
Výtahy pokud jsou staršího data výroby, mají samozřejmě zastaralou strojovnu s pravděpodobně zastaralým motorem, který má jistě o 10 - 20% ? 40% vyšší spotřebu než nové - moderní konstrukce motorů.
Nové motory dovedou i vracet část energie do sítě nazpět a šetřit tak životní prostředí (rekuperace).

Řídící elektronika je také zajímavou kapitolou.
Zastaralé výtahy mají řízení každého výtahu samostatně. To znamená, že každý výtah je obsluhován klientem zcela samostatně a jede ze stanice A - do stanice B. Pak vyřizuje požadavek následující.
Novější výtahy mají moderní - inteligentní řízení - to zn. že pokud nastoupí klient ve stanici D a jede do stanice G, a klient, který na této trase (F) má požadavek na přesun, výtah mu zastaví a on může přistoupit. To je již poměrně velká úspora času a doprava se výrazně zrychlí! Ovšem co se děje vně této trasy (A - E || H - K) výtah již neřešit neumí. Až odveze klienta/y ze stanice D do stanice G, jede pro další klienty.
Tady je samozřejmě nějaká úspora peněz a hlavně času při provozu výtahu.

Nejmodernější výtahy a zvláště pokud jsou 2 vedle sebe (malý a velký), umí pracovat v násobně efektivnějším režimu. Co to znamená?
Každý výtah je provozován jako simplex - to je předchozí případ + oba jsou propojeny a jsou provozovány jako duplex.
Výhody a hlavně efektivita provozu spočívá hlavně v tom, že "soustava výtahů" podle zadaného (naprogramovaného) algoritmu vyhodnocuje, který výtah je blíže ke stanici s klientem, který výtah jede kterým směrem, jak je který výtah vytížen a jestli ještě dokáže přibrat někoho dalšího ... kam jedou klienti v obou kabinách... při uvolnění kterého výtahu pojeden do které stanice...
Vzniká tam velké množství možností, které jsou ale řešeny matematickými modely a proto vždy dochází k nejrychlejšímu vyřízení všech požadavků všech klientů ve všech stanicích. Nejvíce je poznat síla tohoto systému ve špičkách, kdy mnoho klientů pospíchá do nebo z budovy a tvoří se fronty ve všech stanicích.

Jeden z dalších důležitých aspektů provozu a údržby výtahu jsou pravidelné prohlídky, opravy a revize.
Každá společnost, která ve své budově instaluje výtah, současně si sjednává i smlouvu o provádění pravidelných prohlídek a další péči. Pozor však na to, že ne každý provozovatel se tak pečlivě věnuje uzavřené smlouvě a nemusí si představit, jak bude vypadat servis v praxi. Může se pak stát, že četnost návštěv technika servisní organizace je menší, než je potřeba. Také opravy závady výtahu/ů jsou řešeny "poněkud vlažněji" a mnohdy ani na následná zavolání se oprava neuspíší! Bohužel ... i toto se stává.
Tyto situace vedou někdy k přechodu k jiné servisní organizaci s vidinou lepší spolupráce. Pozor však, kolik bude nutný servis s nákupem náhradních dílů pro pořízený typ výtahu stát v nových podmínkách?!
Může dojít k naprosto paradoxní situaci a nový servis výtahů je ještě dražší než byl servis u původní servisní společnosti!!!
I takováto okrajová témata provozu budovy je vhodné mít neustále pod kontrolou, protože udržení chodu výtahů bývá obvykle jedna z TOP 10 položek v nákladech na provoz velké firmy.




2012-2017 © www.efektivniprocesy.cz , tel.: 722 907 409, e-mail: efektivniprocesy@seznam.cz, by fvB