Stabilita výkonu strojů

Stroje a zařízení, které odvádí výkon je jeden ze základních stavebních kamenů prosperující firmy.
Ideální stav je, když stroj na pracovišti jede kontinuálně, pravidelně, dává minutový > hodinový > směnový výkon. Pak s takovým pravidelným výstupním výkonem může ekonomika počítat do vstupně - výstupních finančních toků a ve finále takové pracoviště působí ve výrobní lince jako dobrý, spolehlivý a stabilní prvek.

Právě proto je nutné strojní park i správně a systematicky udržovat.
Využívají se k tomu postupy, které systematicky v cyklech sledují stav strojů a s pomocí pracovníků zaznamenávají každou odchylku od normálního chodu. Následně technik/mechanik vyhodnocuje tyto záznamy a VČAS provádí údržbu strojního parku včetně oprav tak, aby nedošlo k výpadku – či dokonce k úplné havárii stroje a zastavení výroby.

Každý výpadek či havárie je nepředpokládané zastavení výrobního procesu a nutně vede vždy k vážnějším komplikacím v organizaci práce ve výrobním středisku! V takových případech jsou ztráty vždy vyšší, než při pravidelném odstavení a plánovaném servisu strojů a zařízení na pracovištích!

Toto je tisícekrát ověřená situace a není potřeba ji znovu a znovu ověřovat. Či snad dokonce o těchto jednoznačných závěrech pochybovat!

POZOR – aby byl dokonalý přehled o ztrátách způsobených havárií stroje, je potřeba počítat nejen primární ztráty na pracovišti přímo u stroje z času opravy.
Při počítání skutečných nákladů na havárii stroje je potřeba zohlednit i sekundární ztráty např. omezením výroby následných pracovišť, přeorganizováním pracovníků na jiné směny, otevření mimořádných směn a mimořádné mzdy, a jiné.
A také terciální ztráty - tady by mělo být zahrnuto odvolání některých nákladních aut u dopravců na termíny přepravy zboží k odběrateli, pozastavení dovozu materiálu na další výrobu, doobjednání dalších náhradních dílů pro nefunkční stroje, mimořádné směny nad plán pro pracovníky údržby ... a samozřejmě opoždění dodávek zákazníkům - nespokojenost zákazníka, která může vést až k redukci dalších objednávek! Možná i k dočasnému pozastavení objednávek.
Je dobré si VŽDY uvědomit, že mnoho faktorů nejde jednoduše správně vyčíslit! Vyžaduje to trochu víc matematiky.
Jak je to možné? Protože některé tyto faktory jsou nehmotné a těžko se kvantifikují! Proto se jen v letu odhadují. A špatně, nebo vůbec!
Pro naprosto správné vyčíslení na kterém se dá seriózně stavět, by musel někdo stanovit jasnou metodiku, nejlépe o alespoň 5 faktorech, která by dala jednotlivá kvanta, která by v konečném výsledku dávala matematicky srovnatelnou velikost ztráty. Tohle se však v drtivé většině případů ve firmách neděje.


Upozorním tu ještě na jednu situaci, která se stává a často bývá nesprávně vyhodnocována.
Totiž když se stane výpadek na 2 a více pracovištích. V takovém případě náklady (veškeré = jak finanční přímé, tak všechny ostatní) rostou násobně.
Pokud postupně vypadnou 2 - 3 i 4 pracoviště, náklady na takovou havárii rostou exponenciálně!
Je to situace mimořádně nepříznivá, avšak nejhorší řešení je pokyn vedoucího "rychle to opravte, a ať už vyrábíme". Bohužel je to tak.
V časové tísni, mnohdy s vedoucím za zády technik opraví na stroji/-jích jen to naprosto nezbytně nutné, o celkovém otestování stroje/-jů se nedá vůbec mluvit a už musí stroj/e předat výrobě.
Často se pak stává, že výpadky stroje/-jů jsou po několika minutách opakované a výroba se po krátké době zhroutí.
Nejtragičtější je situace na nočních směnách, které mají tradičně mechaniky III. kategorie (asi logicky proto, že je to III. směna) a pak je jasné jak směna dopadne. A NEJEN MECHANICI! JSOU TO I SKLADNÍCI, KTEŘÍ POSPÁVAJÍ V KOUTĚ NA MOLITANU ... I VOZÍČKÁŘI KTEŘÍ NEVÍ, JAK SI DOBÍT NA NOVÉ NABÍJEČCE VOZÍK ...
Takto nejde na směně udržet hodinovou stabilitu a tím splnit směnový plán! Snad by se dalo uvažovat, že by takto postavená noční směna dokrývala ztráty výkonu ze směny ranní a odpolední.
Ovšem náklady na provoz dílny/provozu budou samozřejmě působit spíš jako ztráta.

Jediné správné řešení v takové těžké situaci je uzavřít výrobní linku a udělat všechny předepsané opravy a údržbu na všech strojích.
A PŘESNĚ jak má být prováděno podle servisních plánů a manuálů!
Potom znovu otevřít linku a pokračovat v řádné výrobě nejprve na ranní a odpolední směně za dozoru technologů a techniků, po stabilním výkonu a odsouhlasení otevřít i noční směnu.

jednoduchý příklad (jedná se o sériový model):
linka - ST1    -     ST2    -     ST3    -     ST4    -     ST5    -     ST6    -     CELKEM
plán - 1000 ks  - 1000 ks  - 1000 ks  - 1000 ks  - 1000 ks  -  1000 ks  -  6000 ks
real - 1000 ks  -   960 ks  -   850 ks  -   850 ks  -   790 ks  -   700 ks  -  5150 ks
to je - 1,0     x     0,96    x   0,850    x  0,850   x   0,790   x  0,700   =   0,8583 = 85,83%
(v datech se dá už teď něco vyčíst jak asi provoz běžel - kdyby k tomu bylo i řádné směnové hlášení, bylo by to na velmi dlouhou analýzu)

Tedy hodinové ztráty výkonu způsobené haváriemi několika strojů ve výrobní lince jsou opravdu velmi zatěžující pro firmu!

Tato směna sice vyrobila "docela slušných" 85,5% plánu, ale pokud bychom uvažovali, že zisk na tomto výrobku je menší než 20%, znamená to zisk jen 5%, ale ten se (viz popis výše) propadne na nehmotné ztráty. Tedy přesvědčování zákazníka, že ještě tento závoz nedostane podle plánu, protože byla porucha na strojích ... ALE TEN PŘÍŠTĚ UŽ BUDE 100% V POŘÁDKU!
A tím to znamená, že tato směna pokryla "0-0" chod střediska/provozu na směně.
Bude potřeba tento výpadek (díky nestabilitě procesu) někde - nějak nahradit.
Slova někdy - někde - nějak do firmy ale nepatří!